Uštknutí zmijí

Uštknutí zmijí

Potkat v podhůří Krkonoš zmiji obecnou (Vipera berus) není žádné velké umění, protože vlhké lokality v podhůří a na horách jsou místa, která preferuje. Zmije se čas od času vypraví i do vesnice nebo do města, aby například na zahradě vyděsily nic netušící obyvatele. Pokud nejste právě milovníkem herpetofauny, jistě vás potěší, že je zmije jediným jedovatým hadem na území Česka. Snad právě i z tohoto důvodu ji najdete na seznamu chráněných zvířat. Zmije jsou aktivní zhruba od dubna do konce září.

Výskyt druhu Vipera berus podle AOPK, aktualizováno 23. 5. 2021

A co dělat při hadím uštknutí?

Při procházkách, ale i průzkumných výpravách se váš pes nebo kočka mohou se zmijí setkat. Jak by zvědavé štěně nebo kotě mohlo odolat „provázku“, který se tak legračně kroutí? Zmije obecná se ale živí mnohem menšími tvory, než jakými jsou psi a kočky, a není tedy jejím cílem plýtvat cenným jedem. Jen zřídka ho proto vypustí při kousnutí zvířete, které se nemá stát její večeří – vždyť obnova zásoby jedu trvá celé dva týdny!

V případě, že skutečně dojde k uštknutí – tedy kousnutí, kdy je do rány vpraven i hadí jed, hraje roli několik faktorů. Rizikovým je zejména uštknutí v oblasti hlavy a krku, a pak také váha a celková kondice. Závažnější reakci na uštknutí zmijí můžeme očekávat u malých plemen, mladých nebo naopak seniorních jedinců, a komplikací může být také kardiologické nebo alergické onemocnění.

Na naší veterinární klinice každý rok ošetříme přes tři desítky případů uštknutí zmijí, naštěstí vždy s dobrým koncem.

Jak poznám, že psa nebo kočku uštkla zmije?

Na zmiji můžete narazit typicky v mokřinách a rašeliništích, ale každoročně ji někdo objeví také na své zahradě ve vysoké trávě. Pokud had dokáže uvolnit zuby z rány, ukryje se ihned po incidentu do nejbližší skrýše, a proto ji už nemusíte zahlédnout. Psi po kousnutí prudce uskočí, případně vyštěknou či zakňučí. Nejčastěji si proto všimnete až místní reakce měkkých tkání zvířete v místě uštknutí – otok tváře nebo hlavy se může postupně rozšiřovat v doprovodu dýchacích potíží.

Anafylaktická reakce se zdaleka neobjevuje u všech zvířat. Pokud k ní dojde, je často spojená se zvracením, spontánním vyprazdňováním, svalovou slabostí, ztíženým dýcháním a případně křečemi. U koček pozorujeme slinění, ztížené dýchání, svědivost a celkovou slabost.

Je kousnutí zmije nebezpečné?

Na čem závisí, jak moc a zda vůbec uštknutí od zmije vaše zvířátko ohrozí? Závažnost příznaků hadího uštknutí záleží na mnoha okolnostech:

  • V které části těla bylo zvíře uštknuto. Jak už napovídá způsob, kterým se zvířátko se zmijí seznámí, nejčastějším místem uštknutí u psa bývá oblast nosu či krku, u kočky spodní část krku nebo hrudníku.
  • Množství jedu, které proniklo do organismu. To mimo jiné závisí na ročním období, stáří hada, ale i na tom, kdy naposledy zmije lovila.
  • Individuální citlivost zvířete. Alergik nebo velice citlivé zvířátko se stejně jako senzitivní člověk vypořádá s kousnutím hada hůře. Nicméně nepanikařte a vydejte se zkratkou na veterinu.
  • Velikost zvířete. Malý pejsek nebo kočička mohou mít závažnější potíže, není to však pravidlem.

Co mám dělat, když mé zvíře uštkla zmije?

Sami můžete zvířeti pomoci jen minimálně. Nejspolehlivějším řešením je co nejdříve navštívit veterinárního lékaře. Na naší veterinární klinice funguje pohotovostní služba mimo ordinační hodiny. Ve dne i v noci se na ni dovoláte na čísle +420 777 305 410.

Léčba závisí na rozsahu změn a klinických příznacích pacienta. Protože specifické protilátky proti zmijímu uštknutí nejsou pro zvířata dostupné, řeší se každé uštknutí individuálně. Obzvláště závažné případy na Horské veterinární klinice hospitalizujeme.

Co v případě zmijího uštknutí nedělat aneb několik mýtů a špatných rad na závěr

V lidovém léčitelství sice můžeme najít i moudra, která mají cenu zlata, ale těmito „zaručenými recepty tetky Bětky“ se opravdu neřiďte, pokud nechcete vašemu zvířátku přitížit.

1. Prázdninová klasika z letního tábora – vysátí jedu z rány

Ačkoli tuto poučku si ze skauta pamatuje snad každý, pokoušet se vysát jed z rány nemá smysl.

Proč? Uštknutí si všimneme zpravidla až v době, kdy jed již působí a vysát ho je prakticky nemožné.

2. Podávání mléka a vyvolání zvracení

Kromě toho, že po mléku se už tak vyděšenému zvířeti udělá špatně nebo bude mít průjem, nemá podání mléka uštknutému psovi ani kočce žádný efekt.

Proč? Nejde o otravu jídlem (jed není v žaludku ani ve střevě, a proto ho nelze vyzvracet ani vyloučit). V případě uštknutí zmijí jde o reakci tkání na hadí jed. Navíc, pro vyvolání zvracení lze použít mnohem spolehlivější a méně nepříjemné prostředky z domácí lékárny. Ale o tom zase příště.

3. Vítěz ceny o blud roku – podávání kávy nebo alkoholu zvířeti

Ten, kdo tuto pověru vymyslel, musel mít opravdu bujnou fantazii. Chápeme, že jde o snahu pomoci, ale podávání alkoholu i kávy zvířeti je naprosto nevhodné.

Proč? Kromě toho, že káva i alkohol jsou pro zvíře vysoce toxické (jsou to také jedy, nikoliv však protijedy), dojde po jejich podání navíc k rozproudění krve a tím ještě ke zhoršení příznaků uštknutí.