Očkování starých psů: Nutnost nebo přežitek?

Jak jistě každý pejskař ví, v České republice musí být každý pes starší šesti měsíců očkován proti vzteklině. Je to jediná očkovací povinnost u psů – vakcinace proti všem ostatním nemocem je čistě na rozhodnutí majitele.

Chovatelé často argumentují, že se v případě vztekliny jedná o vymýcené onemocnění, proti kterému už není nutné se chránit. V tabulce níže přinášíme některá opomíjená fakta, která by neměla být zapomenuta.

Veterinářka Denisa Brejtrová považuje za nejproblematičtější vakcinaci proti leptospiróze. Bakterie rodu Leptospira se v tomto případě přenášejí močí, a psi se nejčastěji infikují od hlodavce. Prodělání nemoci pejska neochrání před novou nákazou, protože protilátky z jeho těla po roce vymizí.. Ačkoli je možné leptospirózu léčit, akutní forma onemocnění může být smrtelná.

Psinka a parvoviróza jsou příkladem onemocnění, která se u nás již téměř nevyskytují, a přesto dokáží jejich vlny pronikající do ČR ze zahraničí chovatele pořádně potrápit. Proti parvoviróze zůstávají ochranné protilátky v krvi zvířete až po dva roky, a lze jí proto dobře předcházet. V zemích s nízkou proočkovaností, jakou je například Polsko, však stále dochází k infekcím a úhynům až 80% vrhu.

Preventabilní jsou také infekční hepatitida a psincový kašel. Obě nemoci vyvolává virus z čeledi Adenoviridae, psincový kašel navíc také virus rodu Parainfluenza. Mechanismus účinku lze přirovnat očkování proti chřipce u lidí: vakcinace v tomto případě vždy nezabrání propuknutí onemocnění, ale výrazně mírní jeho příznaky. U pejsků – seniorů, kteří už netráví čas ve psích kolektivech, není vakcinace proti psincovému kašli nutná.

Kromě těchto základních vakcinací můžete svého psího přítele očkovat také proti lymské borelióze nebo tetanu. Je nutné mít na mysli, že starší pes je k infekčnímu onemocnění náchylnější, než zvíře v produktivním věku. Rozhodně proto není dobré prevenci zanedbávat.